Od 1. ledna 2024 vstoupil v účinnost nový stavební zákon, který přináší do stavebnictví nové pojmy a postupy. Schválený stavební zákon v platném znění zavádí jedno společné řízení o povolení stavby, měl by přinést zrychlení povolovacího procesu a v řádu týdnů také očekávanou digitalizaci celého stavebního řízení. Někteří odborníci i úředníci stavebních úřadů ale mají v souvislosti s ním mnoho pochybností. V čem se liší od dosavadních předpisů?
Nejdůležitější změny, které nový stavební zákon přináší, jsou následující:
Podle nového zákona máme pouze jedno řízení. Nevychází ale jako doposud z ústředního pojmu “stavební povolení”, nýbrž pracuje s termíny “povolení záměru” a “povolení stavby”. Současně ale zákon říká, že záměrem se rozumí stavba, soubor staveb či zařízení. Z toho vyplývá, že jde skutečně o jedno řízení. V případě povolení stavby musí být splněny kromě podmínek pro povolení záměru další náležitosti pro povolení stavby.
Alternativou pro základní řízení je zrychlené řízení, které lze využít pro jednodušší případy. To nám nahrazuje dosavadní územní souhlas a ohlášení stavby. Lze tak vydat povolení jako prvního úkonu v řízení.
Základní lhůtou pro délku řízení je 60 dní, v jejichž rámci bude muset stavební úřad žádost posoudit. U takzvaných jednoduchých staveb se lhůta zkracuje na 30 dní. Prodloužit ji pak lze pouze o 60 dnů. Nově se bude v jediném řízení stavba posuzovat jak z hlediska jejího umístění, tak z hlediska jejího povolení.
Nový stavební zákon rozděluje stavby na drobné (např. stavba do 40 m2 s maximálně jedním nadzemním podlažím či skleník do 40 m2), jednoduché (typicky stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží), vyhrazené (stavby dálnic či drah) a ostatní. Poslední jmenované nejsou v zákoně vyjmenovány, jde tedy o takové stavby, které nejsou uvedeny v přílohách 1, 2 a 3.
Pokud stavebník nedoloží k žádosti závazná stanoviska dotčených orgánů, stavební úřad si je vyžádá sám, aniž by vyzýval k doložení stavebníka nebo kvůli tomu zastavoval stavební řízení.
Dalším novým principem v řízení je povinné rozhodnutí odvolacího orgánu. Tedy jinými slovy, pokud se proti prvostupňovému rozhodnutí odvoláte a ani odvolací orgán s ním nebude srozuměný, bude muset rozhodnout on sám, a to s konečnou platností. Zavedením apelačního principu opět dojde ke zkrácení dosud často protahovaných řízení.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Zákon zavádí nový Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který rozhoduje o vyhrazených stavbách (jako jsou dráhy, letecké stavby či stavby jaderného zařízení).
Původní znění zákona zavádělo v tomto směru změn mnohem více. Měla dokonce vzniknout nová soustava státních stavebních úřadů, včetně Nejvyššího stavebního úřadu. Řada odborníků z řad stavebníků ale tento krok (tedy novelizaci původně zamýšleného zákona) v tomto směru kritizuje, neboť jednotné a společné vedení stavebních úřadů by mohlo prospět předvídatelnosti jejich rozhodování. Ve skutečnosti by to však patrně nefungovalo, na nové úřady by se nepodařilo sehnat dostatek kvalifikovaných lidí.
Tip: Úřední deska je důležitým prvkem veřejné správy v České republice. Již dávno nejde o nástěnku ve vestibulu úřadu, ale typicky o digitální panel či online portál, v němž se občané mohou dozvědět mnoho užitečných informací. Jaké údaje jsou na úřední desce zveřejňovány a v čem může být běžným občanům užitečná? Tomu jsme se věnovali v samostatném článku.
Pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona se nyní vyžaduje vydání takzvaného jednotného environmentálního stanoviska, kterému se zkráceně přezdívá JES. Vydává se mimo samotné řízení o povolení stavby a bude nahrazovat až 26 správních úkonů obsažených v 9 různých zákonech z oblasti životního prostředí (např. zákon o ochraně ovzduší, zákon o ochraně přírody a krajiny či vodní zákon. Pokud se jedná o záměr vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a stavebník o to požádá, bude JES zahrnovat i závazné stanovisko EIA. Příslušným orgánem vydávajícím JES bude v některých konkrétních případech krajský úřad.
Stavební zákon i nadále připouští možnost vydávání samostatných rozhodnutí či stanovisek ve specifických případech – Do JES tak nebudou spojeny správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech.
Nový stavební zákon stanoví, že povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Narozdíl od původního zákona se ale platnost povolení záměru dále rozšiřuje tak, že, bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení.
Tip: Čeká vás správní řízení a rádi byste se na něj připravili? Nebo jste účastníkem probíhajícího procesu a chcete znát další postup správního orgánu? V našem článku si představíme průběh správního řízení, seznámíme se s jeho účastníky a zaměříme se i na to, jak postupovat, když správní orgán neplní svou úlohu.
Společné jednání mezi stavebním úřadem a ostatními dotčenými orgány (za případné účasti stavebníka a dalších účastníků řízení) je nově zavedeným institutem, který má sloužit k větší míře komunikace a odstranění rozporů, které stavby často způsobují. Jak se takový postup osvědčí v praxi, ovšem ukáže až čas.
Nový stavební zákon je znám i tím, že zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolení tzv. „černých staveb”, postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Jejich dodatečná legalizace sice bude možná, ale pouze pokud nastanou podmínky předvídané zákonem.
Za výše uvedených okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím.
Zákon jednak zavádí elektronické podání, ale zároveň ponechává i možnost podání žádosti v listinné podobě. V případě, že dokumentace bude muset být zpracována projektantem, bude třeba ji podat na stavební úřad v elektronické podobě. Pro stavby, kde není nutné zpracovat dokumentaci projektantem, bude možné ji podat na stavební úřad v listinné podobě.
Samotná digitalizace ale spočívá především ve vytvoření takzvaného Portálu stavebníka. Jde v podstatě o obdobu Portálu občana, ale zaměřenou výhradně na stavební řízení. Portál představuje základní rozhraní pro digitální komunikaci se státem v oblasti stavebního řízení, tedy především stavebními úřady a dotčenými orgány a správci technické a dopravní infrastruktury.
Cílem jeho vytvoření je usnadnit komunikaci mezi stavebníky, stavebními úřady a dotčenými orgány. Stavebníci zde najdou informace o procesech stavebního řízení, formuláře apod. Lze odsud sledovat ale i celý průběh řízení, nahlížet do evidencí a spisů, případně doplňovat chybějící dokumenty.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš představil nový portál na nedávném stavebním veletrhu v Brně. Podle ministerstva nic nebrání ostrému spuštění portálu do provozu v červenci. Mnozí stavebníci jsou ale v tomto ohledu skeptičtí a očekávají velké porodní bolesti celého systému. To je však u takových projektů normální.
Řízení zahájená podle dosavadních právních předpisů se podle nich také dokončí. Až do 30. června 2027 bude možné k novým žádostem o povolení záměru předkládat projektovou dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
